ONDRÁŠOVKA:Jste to, co pijete!

Voda jako základní stavební jednotka života.
Minerálka je nadstavbou

Voda je jednou ze základních podmínek života. Lidské tělo je u dospělých asi z 60 % a u dětí podle věku až z 80 % tvořeno z vody. Mimo všechny její významné funkce, lidskému organismu napomáhá i při regulaci teploty a zabraňuje jeho přehřívání. A tomu odpovídá i potřeba. „Živou vodu“ musíme pravidelně doplňovat. Na trhu je možné koupit od obyčejné vody z kohoutku přes balenou vodu, kojeneckou vodu, po minerálky ochucené i přírodní, v perlivé nebo nesycené variantě. Pojďme se zblízka podívat na jednotlivé druhy a jejich benefity, protože platí, že jste to, co pijete.


Je mezi balenými vodami rozdíl? Obrovský a zásadní. Ten spočívá především v původu vody, v různě přísných požadavcích na zdroj, jeho ochranu, úpravu zdroje a také v limitech obsažených látek pro jednotlivé druhy. Kojenecká voda je voda z podzemního zdroje vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Vztahují se na ní nejpřísnější požadavky na zdravotní nezávadnost a je pro miminka vhodná alespoň do jednoho roku života.

Pramenitá, dříve stolní voda je kvalitní voda z podzemního zdroje upravována pouze stanoveným způsobem. Její zdroj sledují vodohospodáři. I pramenitá voda může být při splnění limitů vhodná pro přípravu kojenecké stravy.

Přírodní minerální voda pochází z podzemního zdroje schváleného a kontrolovaného ministerstvem zdravotnictví. Obsah minerálních látek, kvalita, chuť a fyziologický účinek minerální vody jsou pro daný zdroj charakteristické a je u každého druhu minerálních vod typický.

Naše tělo potřebuje ke správnému vývoji minerální látky a neumí si je samo vyrobit. Minerální vody by měly tvořit součást pitného režimu každé rodiny, zvláště v letním období, kdy potem ztrácíme chlorid sodný, tj. sůl, mohou být minerálky právě tím vhodným nápojem, který účinně zažene žízeň. Minerálky mají totiž různé úrovně mineralizace tj. různý obsah minerálních látek.

Velmi slabě mineralizované nejsou příliš vhodné k dlouhodobé konzumaci právě kvůli příliš nízkému obsahu minerálních látek. Žádná česká minerálka do této kategorie nepatří, ale máme minerální vodu nízce mineralizovanou. Středně mineralizované vody by měly být nedílnou součástí pitného režimu pro většinu populace. Na spodní hranici této kategorie je např. česká minerální voda Ondrášovka, díky svému složení, byla v minulosti doporučována i pro přípravu kojenecké stravy. Na základě obsahu minerálů je Ondrášovka vhodná pro každodenní pití. V souladu s potřebou pestré skladby jídelníčku a podle věku a hmotnosti a hlavně fyzické zátěži, se liší množství vody vhodné ke konzumaci. Omezený přísun minerálek je jedním z našich mýtů, vždy záleží na celkové mineralizaci. Pitná voda z vodovodu nebo pramenitá voda může mít větší mineralizaci než některé minerální vody.

Silně mineralizované vody mají své omezení konzumace pro děti nebo lidi se zdravotním postižením, velmi silně mineralizované patří mezi vody léčivé, prodávané většinou v lékárnách a pijí se na doporučení lékaře. Mezi tyto vody patří např. Šaratica známá svými projímavými účinky. Je doporučována k léčbě při chronických zácpách a dalších zažívacích potížích.
Pitná voda ať už z vodovodu nebo balená může být mírně cítit po chloru nebo obsahovat vyšší množství dusičnanů, železa, mikroorganismů. Je to především způsobeno tím, že pitnou vodu může výrobce různě upravovat, dezinfikovat, obohacovat a především dopravovat v potrubí na velké vzdálenosti, které je rizikem jak pro kvalitu, tak pro zdravotní nezávadnost. Zdroje pitné vody jsou většinou u nás povrchové, tedy snadno ovlivnitelné civilizačními vlivy se všemi důsledky pro kvalitu pitné vody.

Je na místě strach z minerální vody pro pitný režim dětí nebo dospělých? Podle MUDr. Jany Foltinové získáváme prostřednictvím pitného režimu mnoho důležitých minerálních látek a to v přirozené formě, která je pro organismus nejrychleji a nejsnáze využitelná. „Pravidelné pití vod, především podzemních – nízce a středně mineralizovaných, je proto součástí správného režimu stravování. Jmenovitě v dětském věku hrají minerální látky a stopové prvky významnou úlohu, některé z nich jsou důležité pro růst kostí, jsou nutné pro svalovou činnost, metabolismus nebo pro správnou funkci nervového systému,“ dodává Foltinová s tím, že oblibu minerálek dokládají i údaje o jejich spotřebě. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 1999 průměrný Čech vypil 47 l minerální vody. O osm let později stoupla spotřeba na 67 l ročně. Je tedy zřejmé, že si Češi umějí vybírat chutné a prospěšné zdroje vody a dotahují se na západní trendy správného pitného režimu. „Lze si jen přát, aby se Češi nenechávali ovlivnit zkreslenými a zastaralými informacemi, jejímž cílem je manipulace zákazníka a ověřovali si všemi způsoby vždy kvalitu potravin, které nakupují.“ zakončuje MUDr. Foltínová.